Černá Hora je země v jihovýchodní Evropě, ležící na Balkánském poloostrově, na východním pobřeží Jaderského moře, mezi Chorvatskem a Albánií. Dalšími sousedy Černé Hory je Bosna a Hercegovina, Srbsko a Kosovo. Celková délka hranic Černé Hory na pevnině je 625 km (nejdelší s Bosnou a Hercegovinou, a to 225 km, s Albánií 172 km, se Srbskem 124 km, s Kosovem 79 km a s Chorvatskem 25 km, ačkoli často se udává přesnějších 22,6 km).
Rozloha Černé Hory je 13 812 km², což z ní činí 39. největší zemi v Evropě a 156. největší zemi na světě. Většina povrchu Černé Hory je hornatá, všechna pohoří náleží k horské soustavě Dinárské hory, mezi nejznámější a nejvyšší černohorská pohoří patří Durmitor, Lovćen a Prokletije. Nejvyšší vrchol Černé Hory je Zla Kolata s nadmořskou výškou 2534 metrů, která leží v pohoří Prokletije na hranici Černé Hory s Albánií.
Boka Kotorska (Kotorský záliv)
Černohorské pobřeží měří 293,5 km a tento úzký pás známý svými krásnými písčitými plážemi (udává se, že pláže zabírají 73 km pobřeží) se táhne od chorvatsko-černohorské hranice na severu po ústí řeky Bojana na černohorsko-albánských hranicích. Toto pobřeží je členité s množstvím zálivů, ostrovů a poloostrovů, součástí je také známý přírodní záliv Boka Kotorska.
Černá Hora měla v roce 2020 621,873 obyvatel, z toho Černohorců 45%, Srbů 28,7%, Bosňáků 8,65%, Albánců 4,91%. Největším černohorským městem co do počtu obyvatel je hlavní město Podgorica s více než sto padesáti tisíci obyvateli, následují města Nikšič, Herceg Novi, Plevlja, Bar, Bijelo Polje, Cetinje, Budva, Berane, Ulcinj.
Černá Hora je jeden z nejmladších nezávislých států na světě, osamostatnila se 3. června 2006, do té doby byla společně se Srbskem členem soustátí „Státní společenství Srbsko a Černá Hora“, které vzniklo v roce 2003 transformací ze Svazové republiky Jugoslávie. Již od středověku měla Černá Hora jistou nezávislost, v sedmnáctém století vydal osmanský sultán listinu, v níž pod ruským tlakem potvrdil samosprávnost Černé Hory. První světské Černohorské knížectví vzniklo 13. března 1852 a to bylo v roce 1910 povýšeno na Černohorské království, které zaniklo v roce 1918, kdy byla Černá Hora včleněna do nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, pozdějšího Království Jugoslávie. V letech 1941 až 1944 existoval loutkový stát Království Černá Hora. Po druhé světové válce byla Černá Hora včleněna jako jedna z republik do Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Název této země je v černohorštině Crna Gora, stejně jako v chorvatšině, v srbštině Црна Гора, ve slovenštině Čierna Hora, v polštině Czarnogóra, v ruštině Черногория. V západních jazycích jako je němčina, italština, angličtina, francouzština, portugalština a španělština, stejně jako v severských jazycích jako švédština, norština, finština, dánština a dokonce i v maďaršině se používá jméno Montenegro.
Podle legendy je jméno země Černá Hora/Montenegro odvozeno od benátské fráze pro „černou horu“, ke které mohl první benátské dobyvatele inspirovat vzhled hory Lovćen.